Nejlepší fotky z dovolené

Dovolená je za rohem a vy letos konečně chcete mít pěkné fotky, kterými se budete moci pochlubit? Máme pro vás tipy, díky kterým budete mít tentokrát fotky jako od profíků.

Focení u moře

V přímořských letoviscích je fotografických cílů tolik, že téměř nemusíte dávat hledáček od oka. Jakmile si zažijete pár tipů, co a jak správně fotografovat, přijedete domů s arzenálem skvělých fotek.

Nejfotogeničtější východy a západy slunce

Nemohli jste nezaznamenat, že fotky s nejlepší atmosférou jsou ty, které zobrazují východ nebo západ slunce nad jiskřivou hladinou moře. Jestli se i vy chcete vrátit od moře s fotkou, která je sice trochu kýčem, ale krásným, dejte slunci čas. Na místo, kde chcete fotit, dorazte s dostatečným časovým předstihem, ať si stihnete bez stresu připravit techniku a najít ideální záběr.

Slunce je totiž model, který na vás nepočká. Sytě oranžová koule padající do (nebo vycházející z) hladiny nejlépe vynikne, když bude snímek ukotvený i pobřežím nebo nějakým pevným prvkem, třeba stromem. Hledejte prostě ty nejlepší linie, které do sebe zapadnou. Při focení západu slunce (ale i východu) nebudete mít tak velkou práci v postprodukci. Barvy budou i bez velkých zásahů dostatečně syté a zářivé a úpravy pomocí filtrů nebo Photoshopu by jim spíš uškodily.

Nastavení foťáku na pláži

S velkými světlými (pláže, příroda) ani tmavými (moře) plochami si automatika foťáku moc nerozumí. Tmavá místa má tendenci přesvětlovat, světlá ztmavovat. Výsledek pak rozhodně nestojí za to. Proto je potřeba si trochu pohrát s expozičním nastavením. Při focení světlých ploch je třeba expozici zesílit, při focení mořské hladiny naopak ubrat. Vše se dělá pomocí tlačítek + a -.

Co je potřeba v souvislosti s technikou u moře zmínit, je bezpečnost. Fotoaparáty si nerozumí s horkem, vlhkem a pískem, který všude poletuje. Rozhodně se vám proto vyplatí pořídit si vodotěsnou brašnu a před uložením do ní fotoaparát zabalit do igelitové tašky. Jakmile by se do optiky dostala jemná zrnka písku, mohli byste přístroj úplně odepsat.

Jak pracovat s kompozicí

Hledejte rovné nebo trojúhelníkové linie, geometrie vypadá na fotkách dobře. Jen se nesnažte najít ideální geometrické tvary, ty příroda netvoří. Když se zaměříte na to, aby byly svislé i podélné linie zachycené rovně (k tomu pomůže mřížka, kterou si můžete v hledáčku fotoaparátu zobrazit), můžete si být jisti, že snímek nebude k zahození. Důležitým rádcem v tom, co bude na fotce vypadat pěkně, a co ne, je vaše oko. Když záběr nebude vypadat líbivě ani mimo hledáček fotoaparátu, dobrou fotku z něj neuděláte.

Jak pracovat se světlem

Je úplně jedno, v jak exotické zemi jste. Vždy se držte pravidla, že ty nejlepší snímky vznikají během zlaté hodinky. To je hodinu před západem slunce a hodinu po jeho východu. V tu dobu je světlo měkké, splývavé a tvoří jemné stíny. Když se budete pokoušet fotit se sluncem vysoko nad sebou, příliš pěkných záběrů se nedočkáte. Lidé budou do hledáčku mhouřit oči, všechny objekty budou přesvícené nebo naopak tmavé a vy budete mít spoustu práce v postprodukci. Fintou pro pořízení pěkných fotografií během slunného dne mohou být stinná zákoutí nebo focení pod stromem.

Focení na horách

Jak fotit západ slunce

Slunce na nás působí jako magnet a stejně krásné fotky jako na pláži, ne-li krásnější, pořídíte na horách. Ještě o něco větší roli zde hrají panoramata. Pro focení západu slunce se vyplatí vylézt na co nejvyšší místo a hledáček zamířit na kopce, stromy a hory v okolí. Honba za krásným záběrem vás bude stát o něco víc času než na rovince. Počítejte s tím, že cesta na vrchol bude vyžadovat vstávání za tmy, jestli chcete vyfotit romantický východ slunce.

Nastavení foťáku

Focení na horách je z hlediska nastavení fotoaparátu stejné jako focení krajiny. Světla je většinou k dispozici dost, takže ISO stačí nechat na hodnotě 100–200 a clona bude velmi pravděpodobně vyhovující f/8 nebo f/11.

Jak pracovat s kompozicí

Hory jsou z hlediska kompozice naprosto úžasným prvkem. Nabízejí spoustu cestiček, klikatých linií, pestrou paletu tvarů. Snažte se proto dodržovat pravidlo zlatého řezu, kdy je hlavní prvek snímku umístěn uprostřed fotografie.

Jak pracovat se světlem

Už máte zažité pravidlo zlaté hodinky? I na horách funguje skvěle. Měkké světlo, díky kterému jsou snímky plastičtější, ale „nepřepálené“, dodá snímkům tu správnou atmosféru. Kvůli dobrému světlu ale nemusíte fotit jen brzy ráno nebo v podvečer. Během dne hledejte zajímavá místa, kde si stín hraje se světlem a tvoří zajímavé scenérie.

Focení vodopádů

Vodní prvek na fotce vypadá skvěle vždy. Jen když se voda hýbe trochu rychleji, může být potíž ji zachytit na obrázku. Přitom vytvořit i na statické fotce efekt pohybující se vody je relativně snadné. Finta tkví v dlouhé expozici. Většina fotoaparátů nabízí expoziční čas v délce 1/10 sec., lepší přístroje zvládnou i 5 a více /10 sec. Čím delší expoziční čas nastavíte, tím lépe vytvoříte efekt pohybující se vody. Aby při takto dlouhém expozičním času nebyla fotografie přesvětlená, je potřeba také zvýšit clonové číslo a nefotit bez stativu.

Focení skal

Skály jsou při focení v létě relativně tmavým prvkem, takže se často stane, že na fotce vypadají jako tmavý flek s jasným ohraničením a obloha nad nimi je naopak příliš světlá, „přepálená“. Je to dané tím, že fotoaparát má mnohem menší dynamiku pro rozlišování barevného spektra než lidské oko. Buď můžete použít polarizační filtr, který vykrývá barevné rozdíly mezi tmavými a světlými místy, nebo foťte při nižších hodnotách ISO (ideální rozpětí bývá mezi 200 a 400).

Fotky s lidmi jsou nejlepšími vzpomínkami

Až budete za pár let listovat fotoalbem, u fotek, na kterých jsou lidé, vám hned naskočí vzpomínky na místo, kde jste právě byli. Taková asociace se u krajinářských fotek nebo snímků památek nenastává. Jenže fotit lidi je dost těžká disciplína. Už jsme o ní jednou psali, osvěžit si tipy, jak fotit postavu, můžete ve starším článku.

Pojďme si spíš říct, jak se chovat, když se stanete nečekaným modelem. Na fotce může vypadat pěkně každý, stačí, když správně zapózujete.

• Vždy se k fotografovi natočte lehce bokem. Postavu zeštíhlíte a zároveň skryjete asymetrie v obličeji (ty má drtivá většina lidí)
• Lehce pokrčte ruce v loktech a nohy v kolenou. Budete vypadat přirozeněji.
• Pokud chcete opticky zeštíhlit nohy, buď je překřižte v kotnících nebo si stoupněte na špičky (to koneckonců pomůže i k lepšímu držení celého těla)
• Dvojitou bradu zamaskujete tak, že hlavu otočíte lehce do strany, případně se nechte fotit vždy z lehkého nadhledu
• Lepší než smích od ucha k uchu, který odhalí i vaše krční mandle, je lepší lehký úsměv a rozzářené oči. Ty podpoříte lehkým líčením ve světlých tónech.
• Jestli nevíte, kam s rukama, buď si přizvěte na fotku parťáka a dovádějte s ním nebo si lehce rukou pročísněte vlasy, vložte ji pod bradu nebo někam ukazujte.

Focení památek

Vzhledem k monumentálnosti památek je někdy potíž je zachytit pěkně. Tady je pár tipů, jak fotografovat památky:

Vezměte si na pomoc foto vybavení

Stativ je sice trochu zátěží, ale focení vám hodně usnadní. Jestli se vám na toulky po památkách nechce tahat těžký velký stativ, můžete si přibalit monopod. Lehkou malou trojnožku, kterou snadno připevníte i na plot nebo zábradlí. Pro vyrovnání rozdílů mezi přesvětlenými místy a zákoutími ve stínu se vám bude určitě hodit polarizační filtr, díky němuž si uberete dost práce v postprodukci.

Dobrá kompozice

Ty nejznámější památky bývají oblíbeným turistickým cílem, a tak je úplně snadno nevyfotíte bez lidí. Když si přivstanete, zabijete dvě mouchy jednou ranou. Využijete měkkého světla během ranní zlaté hodinky a zároveň si můžete být jisti, že místo bude poloprázdné.

Při focení jakékoliv architektury můžete skvěle pracovat se symetrií a liniemi. Tak, jak je jich minimum v přírodě, stavby, za jejichž vznikem stojí člověk, liniemi a geometrickými tvary naopak vynikají. Hledejte je a nechte je na fotce vyniknout. Mohou to být dlouhá podloubí linoucí se kolem zámku, odraz stavby v přilehlém rybníce nebo cestičky v parku vedoucí k hlavní bráně.

Jak pracovat s perspektivou

Historické stavby mohou být fotografickým oříškem. Když budete stát moc blízko nebo nízko, nejspíš vyfotíte památku tak, že se její linie na fotografii budou šikmo sbíhat ke středu. Abyste na tento optický klam vyzráli, je potřeba fotit stavbu buď z dostatečného odstupu nebo se vyšplhat na úroveň středu stavby (třeba na schodiště v budově naproti).